Nejen v hazardu se používají karty a žetony. Tento článek přináší zásadní a zasvěcené informace ze světa ruského undergroundu. Podíváme se totiž na to, jak se v Rusku platí za metro.

Zajímavé je, že na rozdíl třeba od Prahy se v ruských a ukrajinských podzemkách časové jízdné teprve začíná prosazovat. Podle tradičního systému se platí „vstupné“ do metra. Teoreticky se tak můžete metrem vozit od rána do večera a platíte pouze  jednou. Jakmile ale vystoupíte na povrch, tak za další jízdu musíte zaplatit znovu. Situace se ovšem mění a tak i v Moskvě už pořídíte celodenní síťovou jízdenku.

Způsob placení jízdného během dlouhé historie provozu metra v Moskvě, potažmo v celém Rusku prošel zajímavým vývojem. V dnešní době se stále ještě můžete potkat jak s legendárními žetony, tak i s moderními bezkontaktními kartami.

Žetony

Ještě ze sovětských dob se zachovala platba pomocí žetonů. Výhodou je zjednodušení komunikace u pokladny. Stačí jen zařvat číslo (počet žetonů) a prostrčit okénkem příslušný obnos. Nesnažte se při nákupu slušně pozdravit nebo poděkovat, zbytečně tím zdržujete frontu za vámi. V metru to musí pořádně odsejpat.

Typické plastové žetony

Žeton pak už jen vhodíte do otvoru v turniketu a svět podzemí se vám otevře. Nevýhodou žetonů je právě to, že jich musíte mít plné kapsy, jinak budete často trčet ve frontě k pokladnám nebo automatům.

Postřeh č.1: Lístek na metro lze zakoupit i bez čekání. V exponovaných časech se u vchodů vyskytují překupníci (většinou staré baby), které si přednostním prodejem přilepšují k živobytí. Zaplatíte více než je oficiální cena, zato bez čekání. Ve špičce totiž můžete strávit ve frontě klidně půl hodiny a pak zjistit, že prodejní automat je vyprodán.

V Moskvě už žetonům dávno odzvonilo. Setkat se s nimi můžete ale v jiných městech. Příkladem může být ukrajinský Kyjev nebo turisty oblíbený Petrohrad.

Magnetické a bezkontaktní karty

Na přelomu tisíciletí se v Moskvě začaly používat karty s magnetickým proužkem. Tento nevídaný technologický pokrok měl pár drobných mušek. Jednak trvalo dlouho než turniket kartu přečetl, což opět působilo neuvěřitelné fronty u turniketů. Za druhé se karty daly snadno padělat. Pár koumáků je kopírovalo doma s pomocí magneťáku a prodávalo ve velkém. Byl to o dost lepší byznys než kopírování kazet s hudbou. Všechno skončilo až když je všechny pozavírali a magnetické karty pro jistotu zrušili.

Karta moskevského metra

Dnes se používají čipové karty, které se falšují poněkud složitěji. Při nákupu si vybíráte počet jízd (např. 1, 2, 5, 10). Kartu přiložíte k turniketu, který vás pustí dovnitř a na displayi vám zobrazí počet zbývajících jízd.

Ondřej Vokatý

Tenhle web mám na svědomí já, píšu na základě zkušeností ze svých cest od Petrohradu po Kamčatku. Dřív jsem jezdil převážně sám, ted jezdím převážně se zájezdy jako průvodce. Vystudoval jsem ruský jazyk se zaměřením na cestovní ruch, kromě práce průvodce také překládám a tvořím itineráře pro zájezdy či vaše pracovní a soukromé cesty po Rusku.

Podobné články:

1. Schéma ruského metra do mobilu
2. Jak cestovat metrem v Petrohradě
3. Moskevské metro bude od listopadu 2014 nabízet vícedenní jízdenky pro turisty
4. Cesta na Krym: svéráz nové ukrajinsko-ruské hranice
5. Petrohrad – stručný průvodce
6. Krugobajkalská železnice – jak naplánovat cestu
7. Setkání s medvědem