. KONTAKTY S POLICIÍ A ÚŘEDNÍMI OSOBAMI | Cestování do Ruska

KONTAKTY S POLICIÍ A ÚŘEDNÍMI OSOBAMI

Nezřídka se při cestách dostanete do kontaktu s policií, revizorem apod. Nesmíte se jich bát. Je potřeba nevyčuhovat moc z řady, a pokud už vyčuhujete, tak se chovejte krotce a slušně. Neberte si jejich obtěžování moc osobně a s klidem pokračujte v optimistickém duchu. Podíváme se na jednotlivé druhy těchto osob podrobně.

 


Ruský policajt rád kontroluje doklady. Pokud je máte v pořádku a u sebe, jste v suchu. Jejich cílem je hlavně ztotožnění. Kvůli tomu vás může dokonce zadržet a předvést na služebnu. Proto se sebou mějte vždy doklady totožnosti, abyste se takovým nepříjemnostem pokud možno vyhnuli. Rusové ukazují nejen občanku a pas ale i vojenskou knížku, služební průkazy a dokonce i průkaz do knihovny. Hlavně, že je tam fotka a kulaté razítko. Já ukazoval průkaz z moskevské knihovny i v Novosibirsku. Alespoň je vidět, že člověk je inteligent a hodně čte.

A když takovou věc ztratí, tak je to nijak netíží. Někteří mají občanku rudé barvy se srpem a kladivem a nápisem SSSR a taky to nikomu nevadí. Lepší než odporné potvrzení o ztrátě OP, za které by se jeden styděl.

 

Pokud jste někam dojeli nebo pojedete poctivě za peníze, tak si schovejte lístek. Hodí se to. Dá se tím řešit problém s registrací v novém místě, což je věc, která částečně trápí nebo trápila i Rusy. Bez nich těžko dokážete, že jen projíždíte.

 


Dopravní policajti mají v merku jen auta, vás moc hrotit nikdy nebudou. Můžou vám dokonce zastavit nějaké auto, jenže řidiči nemají moc v lásce toho, kdo je s dopravákem kamarád. Dopravák si prověří vaše doklady, jen když ho poprosíte o nocleh.

 

Revizoři zase chtějí vidět lístky. Pokud ho nemáte, tak můžete předstírat jeho ztrátu a po uložení pokuty předstírat, že nemáte ani kopějku. Doklady se revizorům neukazují. Až vás bude chtít vyhodit, tak se s ním odeberete ke dveřím. Tam zdržujte váš odchod, co to jen půjde. Stačí cokoliv blábolit a mluvit smutně o svém osudu. Čas natahujte, jak jen můžete, Až vystoupíte, tak už bude pozdě. Statisticky připadá na 5000 km jedno vyhození z električky. Nenechte se vyděsit výhružkami policií.

 

Nezapomínejte, že každá úřední osoba má svoje pravomoci ale ne vždy je může uplatnit. Revizor si myslí, že vás může vyhodit. Fyzicky jste ale třeba silnější vy. Politik si myslí, že vás může řídit. Ve skutečnosti si ale děláte to, co chcete sami. Nevztekejte se a neprovokujte je. Nenadávejte revizorovi před ostatními pasažéry. Hrajte slušňáka. Jděte ke dveřím. Ať si zbytek vagonu myslí, že spravedlnost existuje. Většině revizorů stačí, že před pasažéry vypadá autoritativně a na 95% se spokojí jenom s tímhle. Málokdy natrefíte na tak pedantského revizora, kterému služba leží tolik na srdci, že vám tu pokutu dá. Pokud máte to štěstí tak zaplaťte nebo vystupte. Pokuty v Rusku nebývají až tak drahé.

 

Jen v jednom jediném případě vede rozhovor s úřední osobou ke špatnému konci. Stává se to, když ho někdo před vámi zkoušel obelstít. Např. pokud jiný černý pasažér urážel revizora apod. V takovém případě na vás nejspíš bude mít pořádnou pifku.

 

Průvodčí dálkových vlaků je nebezpečná osoba, když vás chytne, tak mu neklaďte odpor. Jediné, co byste se měli snažit odvrátit je vaše vysazení z vlaku, placení pokuty, zabavení věcí jako zálohy za pokutu a prověrku dokladů. Tyto čtyři věci vám nic dobrého nepřinesou. S průvodčím jednejte v klidu, bez emocí. V zahraničních vlacích na ruském území se revizor nejspíš neobjeví a průvodčí bude klidnější. Stejně tak jako v ruských vlacích mimo RF.

 

Revizor je totiž pro průvodčího více nebezpečný než pro vás. Revizoři doopravdy existují, i když jsou vzácní. Průvodčím při kontrole jde v případě problémů o velké peníze. Můžete zkusit průvodčího zachránit a říct, že jste přešli z jiného vagonu, který si nepamatujete.

 

Základní pravidlo pro tyto situace. 1) Podle možností nelhat. Vyprávějte svůj životní příběh přesně a hlavně hodně podrobně. 2) Nevybočujte z řady. Číro a kroužek v nose vám nepomohou, spíš naopak. 3) Nemluvte sprostě a nevztekejte se. Mluvte spíše spisovně. 4) Buďte k dané osobě slušní a přátelští a pokud možno uposlechněte jeho výzvy. 5) Mít doklady a všem, kromě průvodčích, je ukazovat. Nespouštějte z nich oči. 6) Nedávejte najevo, že máte s sebou peníze ve větším množství. 7) Neutíkejte a chovejte se přirozeně. 8) Pokud možno nekuřte. Nepijte alkohol a neberte drogy. 9) Když je to potřeba, tak ze sebe udělejte blba, co nechápe ani základní věci. Není nutné lhát, jen dejte najevo, že jste prostí jedinci, kterým nejvíce pomůže dobrá rada a navedení správným směrem. S tím hraním blba to ale nepřehánějte.

 


Celník je osoba, která vás může kontrolovat při přechodu hranic. Chce vidět doklady a věci, které převážíte. Neodmítejte, nespěchejte, chovejte se tiše, bez emocí. Pokud nejste pašerák, tak vám neublíží. Při nelegálním přechodu hranic vás ale čekají problémy v každém případě.

<PŘEDCHOZÍ KAPITOLA                       DALŠÍ KAPITOLA>

Ondřej Vokatý

Tenhle web mám na svědomí já, píšu na základě zkušeností ze svých cest od Petrohradu po Kamčatku. Dřív jsem jezdil dost sám, ted jezdím hlavně se zájezdy jako průvodce, což je celkem fajn job.

2 Responses to KONTAKTY S POLICIÍ A ÚŘEDNÍMI OSOBAMI

  1. […] <PŘEDCHOZÍ KAPITOLA                                                                                                                                                              DALŠÍ KAPITOLA> […]

  2. […] <PŘEDCHOZÍ KAPITOLA                 DALŠÍ KAPITOLA> […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Written by Ondrej Vokaty