. Pod Andrejevskou vlajkou - Den námořnictva 2017 | Cestování do Ruska

Pod Andrejevskou vlajkou – Den námořnictva 2017

Den VMF v Petrohadě 2017

 

Během července se najednou na Něvě objevily námořní lodě ruské flotily a začaly trénovat, což bylo neklamné znamení nadcházejících oslav dne námořnictva. Ten se koná koncem července a já měl štěstí, že jsem ten den byl ve městě zrovna přítomen.

Abyste měli představu, tak den VMF (День Военно-морского флота), neboli den námořnictva, je mokrou obdobou přehlídky na Rudém náměstí. Protože Moskva má ten problém, že není u moře, tak volba padla na bývalé hlavní město Impéria, a (i v dnešní době)hlavní velitelství ruské námořní flotily, což je Sankt-Petěrburg.IMG_20170725_163818IMG_20170731_181006IMG_20170725_144003

Oslava měla doopravdy historický rozměr, neboť právě dobytím ústí Něvy a založením nového hlavního města uskutečnil Car Petr I. Svůj velký plán. Tím bylo udělat z Ruska námořní velmoc. S tím souvisí i symbolika, která je stejná v dnešním námořnictvu stejná jako v carském Rusku.

Výzdobě města tak vévodil tzv. Andrejevskij flag. Symbol patrona Ruska sv. Ondřeje, který je zároveň i vlajkou ruského námořnictva. Vidět byla i sovětská námořní vlajka se srpem a kladivem, kterou po městě nosili hlavně veteráni námořnictva z doby SSSR.

Ono sobotní ráno jsme udělali zásadní chybu, že jsme vyrazili až v 9. Davy totiž byly trochu větší než obvykle. Do metra jsme se vlezli jen tak tak. Tohle štěstí už neměli nebožáci na další stanici Sadovaya, kteří se už do soupravy nevešli, takže jsme jim z otevřených dveří mohli jen zamávat a odjet o stanici dál. Na Admiraltějskoj se naše partička vysypala ven. Stejný záměr mělo i pár tisíc dalších jedinců. I když bylo metro jen pro výstup, tak jsme stanici slušně ucpali a cesta ven trvala kolem půl hodiny.

Stanice metra Admiralita

Stanice metra Admiralita

Když jsme se venku v tom chaosu našli, tak jsme v jednolitém davu pokračovali k nábřeží. Výběr místa byl celkem jasný. Jinde než u ermitáže to nešlo, neboť u Admirality a měděného jezdce byly už pár dní zátarasy. Nakonec se ukázalo, že právě tam bude tribuna a pultík pro VIP osoby, včetně admirálů a nejvyššího velitele, tj. prezidenta Ruska.

Doprava byla oficiálně zastavená, takže jsme pohodlně došli až k mostu, který už byl výjimečně za denního světla zvednutý. Bohužel pár tisícovek zvědavců nás už předběhlo a k hraně nábřeží jsme se nedostali blíž než na pět metrů.

IMG_20170725_194527_681

Den VMF v Petrohadě 2017

Den VMF v Petrohadě 2017

U mola Meteorů bylo pusto, nejspíš vyklizeno z bezpečnostních důvodů. Škoda, trochu jsem doufal, že mě neznámosti pustí na ochoz a budu mít všechno z první řady. Fyzicky zdatnější jedinci lezli po stromech, což bylo nejlepší řešení v tu chvíli. Jenom by to chtělo více stromů. Nakonec jsem našel místo odkud bylo trochu vidět. I přes mých 186 cm sem ale musel stát na špičkách, což bylo poněkud nepohodlné. Fotit jsem sice mohl i s metrovou sefie tyčí jako s periskopem, protože mám aplikaci na přenos obrazu z kamery do mobilu. To mi ale přišlo poněkud obskurní, takže jsem se vyšponoval na špičky, co to šlo a vydržel jsem to až do chvíle, kdy Putin a Šojgu na člunu projeli kolem křižníků a pozdravili mužstvo aplaudující hlasitým křikem „urá“.IMG_20170725_111153

Na proslov a slavnostní salvy jsem oběhl Zimní palác k velkoplošné obrazovce na náměstí. Nakonec ten, kdo koukal na obrazovku, z toho měl skoro nejvíc. U projekce jsem strávil celou aktivní část přehlídky, protože na špičkách stát už nešlo a přes hlavy davu bych z nábřeží neviděl vůbec nic.

Z tohohle hlediska byla nejlepší letecká část přehlídky, protože stíhačky jsme mohli vidět všichni odevšad. Celá záležitost skončila nakreslením ruské vlajky na nebe a davy se mohly začít rozcházet.

Záznam z přenosu na Den námořnictva na youtube:

Po obědě jsme ještě stihli Auroru, která byla ten den zadarmo, tudíž nám nevadila ani dvouhodinová fronta. A v podvečer už se situace uklidnila natolik, že jsem mohl uspořádat menší prohlídku města, která se v mém podání zase protáhla na 4 hodiny. Inu, ukecanost je ukecanost.

Večerní program

Jako bonus jsme v noci vyrazili na ohňostroj, který byl odpalován z Petropavlovské pevnosti. To byl opravdu mocný zážitek, už jen proto, že kromě rachejtlí se každých deset vteřin střílelo z děla. Tlaková vlna byla cítit i přes skoro kilometrovou vzdálenost přes celou řeku. Chudáci místní psi, asi neměli ten večer radost.

Po skončení ještě následovalo moje oblíbené přeIMG_20170730_223811kvapení v podobě pěšího pochodu domů. Všichni si mysleli, že si se zavřeným metrem dělám srandu. Ale při příchodu ke stanici se zjistilo, že jsem měl pravdu. Radši než aby tam ty tisíce lidí nechali se vzájemně ušlapat, tak metro zavřeli, což je za takové situace asi nejrozumnější. Ulice Petrohradu, jsou totiž na rozdíl od metra hodně široké. Navíc byl na místní poměry nezvykle teplý večer a aspoň jsme si mohli vyzkoušet jaké to je procházet se po městských bulvárech prostředkem silnice. Tentokrát už uzavřeno nebylo, ale výjimečně nás chodců bylo víc než aut, jejich řidiči zůstali uvěznění v obrovské lidské řece a museli si počkat, až se dav rozpustí.

Ondřej Vokatý

Tenhle web mám na svědomí já, píšu na základě zkušeností ze svých cest od Petrohradu po Kamčatku. Dřív jsem jezdil dost sám, ted jezdím hlavně se zájezdy jako průvodce, což je celkem fajn job.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Written by Ondrej Vokaty