Přehlídka v Moskvě 9. května. Jaký to bylo?

Toto datum je bez nadsázky asi největší svátek v Rusku. Den vítězství je běžným Rusem ale vnímám dosti jinak, než jak se na to díváme my. Není to zdaleka jen vojenská přehlídka, ba naopak většina lidí tento svátek vnímá spíše jako vzpomínku na tvrdé válečné roky a připomínku svých padlých.


Vezmeme li v úvahu téměř 30 milionů obětí války na území bývalého SSSR, tak každý člověk v Rusku tento den vzpomíná na jednoho nebo většinou více svých předků a příbuzných, kteří položili život na frontě či zemřeli na následky válečných útrap. Tím bych chtěl říct, že zdaleka se nejedná o nějaké řinčení zbraněmi jak se často popisuje v médiích.


V Rusku navíc začátkem května začíná období volných dnů. Po tuhé zimě konečně přišlo jaro a je na čase si to užít. Předešlé delší volno mají v Rusku totiž po Novém roce a od té doby uteklo již mnoho času, tudíž nastává vhodný čas si trochu ulevit. Celý tento maraton volných dní kdy se odpočívá, griluje šašlik a popíjí vodečka vrcholí právě dnem vítězství, který je brán s veškerou vážností a důstojností.

Na devátého května jsem měl to štěstí pobývat v Moskvě již několikrát. Tentokrát jsem to ale pojal poměrně komerčně, jelikož si přivážením turistů do Ruska vydělávám na chleba.


Tentokrát jsme si na devátého května vymysleli zájezd. Klasický program zájezdu do Moskvy jsem upravil tak, aby vyhověl zaměřením právě na vojenství. Velká část klientely v tomto období cíleně jede za vojenskou technikou, fanoušci military jsou totiž na Rusko docela natěšení.

Přímo v Moskvě naleznete několik opravdu pěkných muzeí. Zároveň jsme ale zachovali program týkajících se zásadních památek. V tom jsem myslel zejména na manželky dotyčných vojenských fandů, aby si mohli zájezd také užít.

Davy lidí a měnící se situace každou minutu

Vzhledem k situaci ve městě plánujeme devátého ráno vyrazit dříve.


Abyste tomu rozuměli. Moskva má přes 12 milionů obyvatel a je tu samozřejmě značně rušno i v běžný den. Na tento svátek se ale všichni vyvalí do ulic, což v kombinaci s turisty znamená velmi přetíženou infrastrukturu včetně metra, které se často z bezpečnostních důvodů různě otevírá jen na vstup a výstup, přičemž na různých stanicích různě.

Dá se říct že i široké moskevské bulváry praskají ve švech. K tomu navíc jsou připravena značná bezpečnostní opatření. Policie vytváří checkpointy na ulicích, kde vás důkladně prošacují aby nikdo neprošel do centra se zbraní. Kontrola je rychlá a celkem důkladná, zabaví vám i kapesní nožík.


Jak vidět přehlídku


Na Rudé náměstí se lze dostat velice těžko. Pro Čecha je asi jediná šance zvolit se prezidentem a nechat se od rusů pozvat. Zván bývá i velvyslanec a samozřejmě členové doprovodu těchto pánů. Kapacita tribun na Rudém náměstí je zkrátka omezená a nejnižší okolí je z bezpečnostních důvodu uzavřeno (nechcete se přece nechat přejet tankem).


Přesto lze vojenskou techniku z přehlídky spatřit na vlastní oči. Stačí vyrazit na jednu z příjezdových a odjezdových tras. Toto řešení využívá několik desítek tisíc lidí, neboť zájem je prostě obrovský. Bohužel situace s pohybem kolony se může často změnit na poslední chvíli a o tom vám chci vyprávět.


Podle oficiálních informací v médiích měla být technika shromážděna na Tverské ulici. To je jedna z příjezdových tras do Moskvy, která končí v podstatě hned pod rudým náměstím. Kolona zde jezdí každý rok a tentokrát bylo v novinách i na internetu psáno, že zde bude dokonce možnost si techniku zblízka prohlédnout před přehlídkou.


S touto informací jsme vyrazili nadšení už v sedm ráno. Kvůli uzavírkám naše cesta vedla metrem na běloruské nádraží. To se nachází u Tverské ulice, ovšem minimálně takové 3 kilometry od Kremlu. Po příjezdu na místo to ale vypadalo velice dobře. U nádraží stál početný dav, který čekal na policejní kontrolu. Příslušníci právě dokončovali montáž bezpečnostních rámů a vesele hlásili že cca do půl hodiny nás pustí dál.


Jenže ouha, za necelou hodinu čekání se zpoza rohu vylouplo auto s důstojníkem, který nám megafonem sdělil, že tudy nás nepustí a ať jdeme dál. Celý dav se tak s bručením vydal směrem do centra. Jelikož na tverskou nás nepustili, museli jsme boční ulici pokračovat paralelním směrem. Nikdo samozřejmě netušil kam nás nakonec pustí. Všichni přesto ale svorně pokračovali dál až na metro Majakovského, kam jsme s davem došli taky. Zde byla taková skrumáž lidí, že nešlo zjistit vůbec nic.


Nezbývalo než se začít ptát. Celkem ochotný policajt mi řekl, že mají příkaz nikoho nepouštět dál, což mě tedy moc nepotěšilo. Nakonec ale i tady našli megafon a začali nahlas hlásit. Asi nechtěli aby na ně koukalo pár tisíc zklamaných oči a přišli s nápadem. Hlášení bylo ve stylu :“tady nic neuvidíte, kdo chce něco vidět nechť se vydá na nový Arbat“!


V tu chvíli jsem ocenil že mám docela akční klienty, celá tahle anabáze znamenala několik kilometrů rychlé chůze v davu, kde skoro nešlo zastavit. Každopádně na Arbat jsme došli, respektive na jeho konec.

Že jsme správně mě bylo jasné hned. Vítal nas naprosto prázdný široký bulvár, lemovaný obrovskými davy na chodníku. Mnozí byli s vlajkami, děti ve vojenských uniformách, zkrátka oslava v plném proudu. Jediné co tomu chybělo byla ta technika.


Ta dojela o mnoho později. Přehlídka na Rudém náměstí začíná v deset. Do tohoto místa dorazily první tanky až před jedenáctou, zato jejich proud neskončil až do dvanácti hodin! Bylo to naprosto perfektní včetně efektního rámusu a kouře po celou dobu přesunu. Jediné co jsem já osobně propásl byla letecká technika. Buď jsem se nepodíval protože byl hrozný rámus a nebo ji zrušili pro nízkou oblačnost. Celá akce se nám ale pěkně vyvedla, i díky tomu rychlému přesunu. Holt někdy se tady musí improvizovat.


Volba na nový Arbat navíc nebyla vůbec marná. Do těchto míst v Moskvě rád chodím na jídlo, je tu hodně restauraci a tak jsme se mohli úplně v klidu naobědvat.


Odpoledne jsme se vydali na muzeum ozbrojených sil. To mám obzvlášť rád. Jejich exponáty jsou velice zajímavé kusy vojenské techniky, zbraní a mají takové unikáty jako vrak letadla U2 sestřeleného nad Uralem a spoustu dalšího. Vstupné bylo tento den zdarma a přesto tady nebylo tolik narváno.


Večer jsme využili bezplatného vstupu do muzea Vítězství na Poklonné hoře. Tady jsme vydrželi až do desíti na ohňostroj s dělostřeleckou palbou.

Ohňostrojů je vždycky v Moskvě několik, zatímco koukáte na jeden, za zády máte další a všechno to jsou pořádný pecky

Stejný nápad měla asi celá Moskva a tak návrat zpátky byl hodně zajímavý. Vcucnul nás obrovský dav který se hnal až na metro kievskaya. Park pobedy byl totiž uzavřen a my se do metra dostali až hodinu a půl po konci ohňostroje.

Ondřej Vokatý

Tenhle web mám na svědomí já, píšu na základě zkušeností ze svých cest od Petrohradu po Kamčatku. Dřív jsem jezdil převážně sám, ted jezdím převážně se zájezdy jako průvodce. Vystudoval jsem ruský jazyk se zaměřením na cestovní ruch, kromě práce průvodce také překládám a tvořím itineráře pro zájezdy či vaše pracovní a soukromé cesty po Rusku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *