Téma: mhd
Jak cestovat metrem v Petrohradě
Zaplaťpámbu, metro v Petrohradu není ani zdaleka tak komplikované jako v Moskvě. Zatím má pouhých 5 linek. Je tady pouze jedna nuance, na kterou se ale můžete dopředu připravit. Do začátku si pořiďte schéma sítě linek. Na místě se neshání tak snadno. Ve stanicích a v soupravách jsou sice plánky vylepené na stěnách, lepší je ale mít něco v ruce abyste se mohli kdykoliv v klidu podívat kudy kam.
Mimochodem, některé firmy v Petrohradě využili příležitosti a začaly schéma linek tisknout na zadní strany letáků a vizitek vnucovaných lidem ve městě na ulici.
Pokud si budete plánky tisknout sami tak jedině barevně, budete mít snadnější orientaci. Ona nuance je v tom, že všechny přestupní stanice mají pro každou linku jiný název. Jakoby to byly dvě různé stanice, které spolu nemají nic společného. Propojeny jsou ale sítí přestupních chodeb pod zemí. Mají ovšem i samostatné vchody z povrchu.
Na mapě jsou křížení linek označena kruhy. Přičemž kruh je barevně rozdělen na poloviny (nebo třetiny), z nichž každá má barvu jedné u linek. U jednotlivého půlkruhu je název příslušné stanice, opět v barvě linky, ke které patří. Např. při přestupu z červené na zelenou se stanice na zelené lince jmenuje Mayakovskaya a na červené Ploščaď Vosstaniya.
Petrohradské metro
Dá se to trefit i bez jakékoliv mapy, budete ale muset trochu víc protáčet mozkové závity.
Jinak je orientace v metru jednoduchá. Když už jste ve stanici metra, tak stačí jen znát název konečné stanice ve směru, kam jedete (viz plánek). Cedule i názvy následujících stanic jsou u každého nástupiště i v latince.
Usnadněte si přestupy
Pokud máte chytrý telefon, tak si stáhněte aplikaci se schématy chodeb ve stanicích. Nebudete muset tolik koukat po cedulích. Nejzrádnější v tomhle ohledu je stanice Technologičeskij institut 1 a 2. Zde jsou v jedné hale nástupiště dvou různých linek. Stává se, že neznalí jedinci ve snaze přestoupit automaticky přecházejí do jiného vestibulu. Přitom kolikrát stačí jen vystoupit ze soupravy a přejít na opačnou hranu nástupiště, odkud jim jede metro potřebným směrem.… Celý článek
Schéma ruského metra do mobilu
Pro dnešek pro vás máme užitečnou aplikaci do mobilu nebo tabletu s Androidem. Každý kdo v Moskvě někdy jel metrem ví, že orientovat se v podchodech, východech a přestupních chodbách je i přes cedule a směrovky občas oříšek. S touto aplikací budete mít detailní plánky všech stanic po ruce a můžete se tvářit jako rodilý Moskvan (přesnost plánku není zaručena). Plusem je, že aplikaci si z Google Play stáhnete úplně zdarma.
Stahovat můžete zde
Karty a žetony – jak funguje placení v metru
Nejen v hazardu se používají karty a žetony. Tento článek přináší zásadní a zasvěcené informace ze světa ruského undergroundu. Podíváme se totiž na to, jak se v Rusku platí za metro.
Zajímavé je, že na rozdíl třeba od Prahy se v ruských a ukrajinských podzemkách časové jízdné teprve začíná prosazovat. Podle tradičního systému se platí „vstupné“ do metra. Teoreticky se tak můžete metrem vozit od rána do večera a platíte pouze jednou. Jakmile ale vystoupíte na povrch, tak za další jízdu musíte zaplatit znovu. Situace se ovšem mění a tak i v Moskvě už pořídíte celodenní síťovou jízdenku.
Způsob placení jízdného během dlouhé historie provozu metra v Moskvě, potažmo v celém Rusku prošel zajímavým vývojem. V dnešní době se stále ještě můžete potkat jak s legendárními žetony, tak i s moderními bezkontaktními kartami.
Žetony
Ještě ze sovětských dob se zachovala platba pomocí žetonů. Výhodou je zjednodušení komunikace u pokladny. Stačí jen zařvat číslo (počet žetonů) a prostrčit okénkem příslušný obnos. Nesnažte se při nákupu slušně pozdravit nebo poděkovat, zbytečně tím zdržujete frontu za vámi. V metru to musí pořádně odsejpat.
Typické plastové žetony
Žeton pak už jen vhodíte do otvoru v turniketu a svět podzemí se vám otevře. Nevýhodou žetonů je právě to, že jich musíte mít plné kapsy, jinak budete často trčet ve frontě k pokladnám nebo automatům.
Postřeh č.1: Lístek na metro lze zakoupit i bez čekání. V exponovaných časech se u vchodů vyskytují překupníci (většinou staré baby), které si přednostním prodejem přilepšují k živobytí. Zaplatíte více než je oficiální cena, zato bez čekání. Ve špičce totiž můžete strávit ve frontě klidně půl hodiny a pak zjistit, že prodejní automat je vyprodán.
V Moskvě už žetonům dávno odzvonilo. Setkat se s nimi můžete ale v jiných městech. Příkladem může být ukrajinský Kyjev nebo turisty oblíbený Petrohrad.
Magnetické a bezkontaktní karty
Na přelomu tisíciletí se v Moskvě začaly používat karty s magnetickým proužkem. Tento nevídaný technologický pokrok měl pár drobných mušek. Jednak trvalo dlouho než turniket kartu přečetl, což opět působilo neuvěřitelné fronty u turniketů.… Celý článek
Maršrutka – něco mezi taxíkem a autobusem
Zkřížení taxíku a hromadné dopravy je v Rusku bráno jak úplná samozřejmost. Po celé zemi maršrutky suplují nebo doplňují systém veřejné dopravy, jenž většinou nestíhá uspokojit poptávku všech přepravychtivých občanů. Většinou se jedná o opotřebované dodávky nejrůznějších značek, často těsně před fází rozkladu. Od autobusu podědily nízkou cenu, od taxíku zase pravidlo, že jedou jen když se to řidiči vyplatí.
Typická žlutá maršrutka
Odjezdová místa maršrutek hledejte na významných místech každého města: nádraží, letiště, stanice metro a tržiště nikdy nezklamou. Jednotlivé zastávky na trase většinou nebývají označeny, ale je možné se na ně doptat kolemjdoucích. Nebo stačí mávnout na libovolný projíždějící mikrobus či dodávku. Pokud budete u cesty dlouho okounět, tak vám stejně nejspíš zastaví sám od sebe.
Typický řidič typické maršrutky
Svoji trasu má každý mikrobus nalepenou na okně, případně můžou ve městech existovat číslované maršrutky jejichž trasu každý zná. Jízdní řád ale skutečně neexistuje a čeká se na dostatečné naplnění vozu. Na svoji trasu vyráží, až když je řidič spokojen s obsazeností. Pokud čekáte někde na trase a je zrovna ranní špička, tak se zase může stát, že vás nikdo nevezme, protože zkrátka nebude místo. Na druhou stranu, řidič se snaží vytěžit ze svého vozu maximum a tak často slovy: „Smrsknetě se tam vzadu, ještě se sem pár lidí vejde!,“ popohání publikum dál do vozu, aby mohl nacpat další sardinku do konzervy.
Maršrutky vás naučí víc poloh než Kamasútra
Většinou se platí paušální cena a řidič provádí transakce i během řízení, přičemž nemusí sledovat silnici před sebou i několik sekund. Systém placení je velmi propracovaný: i v nabitém dopravním prostředku není s placením žádný problém. I když stojíte na druhé straně vozu, stačí jen poslat patřičný obnos po spolucestujících dopředu a po nějaké chvíli vám přijdou drobné zpět. Z toho plyne, že čím blíže řidiči se nacházíte, tím častěji budete muset předávat peníze sem a tam.
Řidiči jezdí neuvěřitelnou rychlostí, přesto jsou schopní zastavit téměř na místě, pokud se u cesty objeví potencionální zákazník.… Celý článek