. Tsunami na Bajkale | Cestování do Ruska

Tsunami na Bajkale

Západ slunce na jezeře Bajkal

Na silvestra roku 1861 (podle moderního kalendáře 12. ledna 1862) došlo ke zničujícímu zemětřesení na východním pobřeží jezera Bajkal. Země se propadla o několik metrů a vznikl nový záliv, na jehož dně se ocitly vesnice pasteveckého národa Burjatů. Tisícům lidí zachránily život obyčejné rybářské loďky, které byly k dispozici u každého domu. Živel si ale vzal všechny zvířata, potraviny a obydlí.

Detail zálivu Proval

Detail zálivu Proval

Zemětřesení nejsou na Bajkale vzácným jevem a tak nikdo z místních nevěnoval začínajícím otřesům větší pozornost. Seismologie byla navíc v tehdejším Rusku neznámou vědou, tudíž nikdo nemohl ani tušit, že během pár hodin dojde k největší katastrofě v historii celého regionu.

Epicentrum se nacházelo v severní části delty řeky Selengy, největšího přítoku Bajkalu. Ke škodám na majetku docházelo až do vzdálenosti 600 kilometrů od epicentra. Krátce po druhé hodině odpoledne se země začala zmítat s nebývalou intenzitou. Podle irkutského letopisu se země otřásala natolik, že 300 kilogramové sudy s uskladněným rybím masem létaly z jednoho konce dvora na druhý. Z trhlin v zemi prýštila bahnitá voda a studny se proměnily v gejzíry dosahující výše až dvou metrů.

Pohled na záliv z lodě

Pohled na záliv z lodě

V noci už byly otřesy natolik silné, že rozlámaly silný bajkalský led. Následně vznikla přívalová vlna, která se převalila přes třímetrový pobřežní val a pronikla několik kilometrů hluboko do obydlené Caganské stepi. To nejhorší mělo ale teprve přijít. Část stepi o výměře přes 200 kilometrů čtverečních začala, i s pěti burjatskými vesnicemi, klesat pod hladinu jezera.

K propadání naštěstí docházelo pozvolna a tak měli pastevci šanci zachránit si alespoň holé životy. U každého domu ležely malé rybářské loďky, které jim posloužily jako záchranné čluny. Stovky lidí strávily zbytek noci na vlnách jezera. Po rozednění uviděli na východě vysokou Ojmurskou horu, která se ještě den před tím nacházela daleko ve vnitrozemí. Nyní jim posloužila jako orientační bod, který jim ukázal cestu ke břehu.

Mapa epicenter zemětřesení v 20. století

Mapa epicenter zemětřesení v 20. století

Je zázrak, že celá katastrofa měla pouze 3 oběti. Zhruba 1300 lidí se ale ocitlo uprostřed tuhé sibiřské zimy bez střechy nad hlavou. Zahynulo desetitisíce kusů dobytka, zničeno bylo přes 300 dřevěných jurt a po staletí udržované pastviny a pole zmizely navždy pod hladinou jezera. Na Bajkale vznikl nový záliv, který byl příznačně pojmenován Proval.

Celé zemětřesení dosáhlo intenzity sedm a půl stupně Richterovy škály. Ještě silnější otřes zasáhl Bajkal roku 1959 a dosahoval síly až devíti stupňů. Tehdy ale žádná tsunami ani zásadnější propad země nenastal. Jako seismicky velmi aktivní oblast je okolí jezera podrobováno intenzivním vědeckým výzkumům. Za nejohroženější oblast byla označena právě delta řeky Selengy, přičemž interval mezi velkými zemětřeseními údajně činí okolo padesáti let, což naznačuje, že na další podobnou událost nemusíme příliš dlouho čekat.

Ondřej Vokatý

Tenhle web mám na svědomí já, píšu na základě zkušeností ze svých cest od Petrohradu po Kamčatku. Dřív jsem jezdil převážně sám, ted jezdím převážně se zájezdy jako průvodce. Vystudoval jsem ruský jazyk se zaměřením na cestovní ruch, kromě práce průvodce také překládám a tvořím itineráře pro zájezdy či vaše pracovní a soukromé cesty po Rusku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Written by Ondrej Vokaty