. Vodní doprava | Cestování do Ruska

Vodní doprava

(ANTON KROTOV)

 

Během teplých měsíců je vodní doprava v Rusku stejně výhodný způsob cestování jako letadlo. Letadla ale pro volné cestování nejsou moc vhodná. Lepší je zkusit to po vodě.

 

Lodě plují po všech větších řekách. Volha, Dněpr, Kama, Severní Dvina, Ob, Irtyš, Jenisej, Kolyma, Indigirka atd. Na menších řekách už je to horší, hlavně na Ukrajině. Kvůli nedostatku financí byla spousta lodí sešrotována. Ani na moři už to není, co to bývalo dříve. Černé, Azovské, Kaspické ani Aralské moře není doporučováno pro svobodné cestovatele. Okolo nich je dost silnic a železnic, je lepší využít je. Severní mořská cesta taky nenabízí moc osobních linek ačkoliv nákladní lodní doprava v určitých místech funguje.

 

Můžete použít metodu jedné zastávky nebo se domluvit s námořníky v přístavech a zdymadlech. Na moři je domluva lepší než koupě lístků, který bývá drahý a zastávky jsou od sebe daleko. Navíc dohoda je vždy lepší než podvod s jednou zastávkou. Na říčních lodích jsou lístky o dost levnější a je více zastávek, můžete využít metodu jedné zastávky.

 

>V Bílém moři okolo Archangelska se plaví loď jménem Jušar. Jezdí jednou za 8 dní. Plavba v kajutě stojí nehorázné peníze. V létě 1994 jsme se ocitli na Soloveckých ostrovech s pouhými 130 rubly v kapse. Dostat se odtamtud nám trvalo 4 dny. Dojeli jsme ale zadarmo, ukryti na baru, kam nás pustil chlap, co měl na lodi na starosti cestující. Pluli jsme 300 km, což trvalo asi den. Během toho jsme se dostali do bouře, která je popsána v cestopise z Ruského Severu.

 

>Lennart Meri (pozdější estonský prezident) takto v sedmdesátých letech proplul celou Severní mořskou cestu z Murmansku až do Vladivostoku. Vykonal ale i jiné cesty. Napsal několik knih o hydrostopu a stal se slavným estonským spisovatelem, jeho knihy bohužel neposkytují mnoho rad ohledně cestování. Když se pak stal prezidentem, tak se na cestování vykašlal.

 

Rychlost na lodi není moc velká, max. 300-500 km za den. Loď typu raketa ale může urazit až 1000 km za den. Vzhledem ke vzdálenostem budete na palubě lodi trávit i několik dní. Může se vám udělat zle, v tom případě si lehněte a za bouře moc nejezte.

 

Jízdní řády lodí dnes najdete na internetu.  Proto je zde neuvádíme.

 

Lodní doprava v Rusku funguje cca od června do září, v jiných měsících to závisí na počasí. Na jihu je doprava každodenní záležitostí, od 60té rovnoběžky výš loď nečekejte častěji jak jednou za 2-3 dny i méně.

 

Existuje způsob jak levně cestovat na turistických lodích. Těch ale moc není a čekat na parník s turisty někde na Indigirce nemá cenu. Za to jsou v Rusku dvě velice oblíbené trasy: Volha (Moskva-Uglič-Jaroslavl-Astrachaň), a do Petrohradu (Moskva-Uglič-Volžsko-baltský kanál-Kiži-Petrozavodsk a Petrohrad). V létě zde lodě plují každý den. Na takových lodích můžete nasednout na nácestné zastávce a dojet do další, a pokud jste dost odrzlí tak i dál. Hádejte jak na to:)

 

U drahých mořských linek je lepší použít slušnější způsob. Můžete se dohodnout v přístavu, aby vás vzali jako námořníka. Toto se děje proto, že na mořských lodích je neustálý podstav posádky. V devadesátých letech se takto plulo na Kamčatku z Vladivostoku za100-200 tisíc tehdejších rublů.

<PŘEDCHOZÍ KAPITOLA                     DALŠÍ KAPITOLA>

Ondřej Vokatý

Tenhle web mám na svědomí já, píšu na základě zkušeností ze svých cest od Petrohradu po Kamčatku. Dřív jsem jezdil dost sám, ted jezdím hlavně se zájezdy jako průvodce, což je celkem fajn job.

2 Responses to Vodní doprava

  1. […] <PŘEDCHOZÍ KAPITOLA                                                                                                                                                           DALŠÍ KAPITOLA> […]

  2. […] <PŘEDCHOZÍ KAPITOLA                      DALŠÍ KAPITOLA> […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Written by Ondrej Vokaty