. Zvedání mostů v Petrohradě | Cestování do Ruska

Zvedání mostů v Petrohradě

Vzácně se zvedají mosty i ve dne. třeba tady, na den VMF 2017

Nenavštívit zvedání mostů v Petrohradě je skoro hřích. Původně čistě praktická věc se změnila v turistickou atrakci, Které přitahuje tisíce turistů z celého světa a rozčiluje tisíce řidičů z celého Petrohradu. Ti pak musí jindy krátké úseky objíždět cestami, které trvají dlouhé desítky minut. Asi proto se celá akce odbývá v noci, kdy to tolik nevadí.

Rozpis zvedání mostů najdete na webu mostotrest-spb.ru, společnosti, která mosty ve městě spravuje (a že jich tam je). Je dobré se podívat každý den večer, zda se mosty skutečně zvedají a nejsou nějaké změny v časech. Každý most má svůj grafik, který se liší a málokdy se zvedají všechny mosty v jednu noc.

Tutovka je Palácový most u Ermitáže. Zvedá se nejdříve tj. po jedné hodině ráno. Navíc je celkem snadno dostupný, kousek od něj leží stanice metra Admiraltějskaja.

Nejhlubší stanice metra na světě, 80 metrů pod povrchem.

Nejhlubší stanice metra na světě, 80 metrů pod povrchem.

Bydlíme na nábřeží fontánky a tak jedeme jen dvě stanice po fialové lince, právě na Admiraltějskou. Je to jedna z nejmladších stanic Petrohradu, otevřená byla v roce 2011. Zároveň se jedná o nejhlubší stanici na světě. Leží v hloubce 80 metrů pod povrchem.

Námoční tématika je vidět i ve výzdobě.

Námoční tématika je vidět i ve výzdobě.

Cesta eskalátory nahoru trvá okolo 4 minut. Interiér stanice mám nejradši ze všech právě tady. Velký vzdušný prostor obložený mramorem a malby s námořní tématikou. Chybět nemůže hlavně můj oblíbený Andrejevskij flag, tradiční vlajka ruského loďstva už od carských dob.

Po výjezdu nahoru stačí sledovat davy proudící na osvětlené palácové náměstí a neméně zářící Ermitáž. Za ní už se rozkládá nábřeží s davy turistů, pouličních muzikantů a prodavačů občerstvení. Držíme si peněženky a dereme se dopředu, kapsáři zde mívají žně. V žádném případě není nutné přecházet na druhou stranu, jedině pokud byste na protějším Vasiljevském ostrově chtěli strávit nějakou tu hodinku, než se most spustí.

Koukat na most se dá z obou stran. My ale směřujeme na oblíbené místo za budovou Admirality. Je taky možnost využít nabídek pouličních prodavačů výletů a zaplatit si plavbu lodí pod zvednutými mosty. Na hladině malé Něvy už je vystrojená celá flotila vyhlídkových plavidel, čekajících až to vypukne. Těch nákladních, kvůli kterým se most zvedá, je rok od roku méně a méně, mám ten pocit.

Vzácně se zvedají mosty i ve dne. třeba tady, na den VMF 2017

Vzácně se zvedají mosty i ve dne. třeba tady, na den VMF 2017

A je to tu. Nejdříve se rozezní tóny klasické hudby. A po nějaké chvíli se začne zvedat prostřední část mostu. Zvedají se i lampy a vedení pro trolejbusy. Vlastně ani nemusíte nikam jezdit, koukněte na moje video zde. Trochu mě bolela ruka od držení kamery tak je to lehce křivé ale pro představu stačí.

Když je most nahoře tak je čas na obligátní fotku, kterou můžete vidět i na pohledech či magnetech. Právě proto jsme šli k Admiralitě. Zhruba dvě stě metrů od mostu se dá dostat do záběru Petropavlovskou pevnost tak, aby kostel se špičkou byl přímo mezi zvedacími poli mostu.

Zvednutím mostu veškerá paráda končí, dá se ještě přeběhnout na vedlejší mosty Blagověščenský a Trojický. Na to ale nemáme dnes čas, takže nabíráme kurz zpátky na fontánku. Část výpravy jede taxíkem, jelikož budou platit hotově tak nemůýu využit ani Uber ani Yandex taxi a tak se handrkuju s černými taxikáři, až se shodneme na ceně 600 za celé auto. Čtyři osoby tak můžou odjet a zbytek se vydává pěšky. Metro v noci nejezdí a v pracovní dny ani trolejbusy nemají noční provoz. To nám ale nevadí a dáváme si delší procházku po téměř prázdném Něvském prospektu. Jelikož je červen a období bílých nocí, obloha není nikdy úplně tmavá. Když po druhé ráno dorazíme k hotelu, tak dokonce na východě začíná svítat. Skoro ani nemá smysl jít spát. Bohužel za pár hodin vstávám do práce.

Ondřej Vokatý

Tenhle web mám na svědomí já, píšu na základě zkušeností ze svých cest od Petrohradu po Kamčatku. Dřív jsem jezdil dost sám, ted jezdím hlavně se zájezdy jako průvodce, což je celkem fajn job.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Written by Ondrej Vokaty